Konference České sociologické společnosti 2017

Ve dnech 1. – 3. února 2017 se uskutečnila na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze konference České sociologické společnosti. Na konferenci prezentovali členové výzkumného týmu projektu BRIZOLIT dva příspěvky. První byl zaměřen na otázku vymezení tzv. sociálně vyloučených lokalit, a to na základě provedeného viktimizačního šetření. Druhý příspěvek reflektoval metodologické problémy analýzy sociálních sítí, a to v návaznosti na její plánované využití v rámci projektu BRIZOLIT.

Kupka, Petr a Lubomír Lupták. 2017. Hledání analytických hranic tzv. sociálně vyloučených lokalit.

Abstrakt:

V posledních dvou desetiletích se (nejen) v českém akademickém, politickém a byrokratickém prostředí úspěšně etabloval koncept sociálního vyloučení (exkluze). Na základě předpokladu, že pozice jedince v sociálním prostoru je vyjádřena jeho místem ve fyzickém prostoru, obecněji, že mezi společností a prostorem existuje dialektický vztah, je za jednu z hlavních dimenzí působení exkluze chápáno prostorové vyloučení. Důsledkem tohoto mechanismu jsou prostorové formace, nazývané v diskursu sociální exkluze jako tzv. sociálně vyloučené lokality. Za tyto lokality jsou označována velmi různorodá místa co do jejich územního a stavebního charakteru, velikosti, hustoty, vlastnictví či historie. Na základě šetření realizovaného ve 13 krajích České republiky v takto označovaných lokalitách, se zabýváme otázkou, zda lze nalézt kritéria pro jejich analytické vymezení a vytvořit jejich typologii. Domníváme se, že je v tomto ohledu nezbytné zaujmout kritický postoj vůči dualistickému přístupu exkluze/inkluze a brát v ohledu specifický způsob postsocialistické produkce prostoru a nerovností.

Toušek, Laco. 2017. Vzestup a pád analýzy sociálních sítí. Praha.

Abstrakt:

V posledních dvou desetiletích se (nejen) v českém akademickém, politickém a byrokratickém prostředí úspěšně etabloval koncept sociálního vyloučení (exkluze). Na základě předpokladu, že pozice jedince v sociálním prostoru je vyjádřena jeho místem ve fyzickém prostoru, obecněji, že mezi společností a prostorem existuje dialektický vztah, je za jednu z hlavních dimenzí působení exkluze chápáno prostorové vyloučení. Důsledkem tohoto mechanismu jsou prostorové formace, nazývané v diskursu sociální exkluze jako tzv. sociálně vyloučené lokality. Za tyto lokality jsou označována velmi různorodá místa co do jejich územního a stavebního charakteru, velikosti, hustoty, vlastnictví či historie. Na základě šetření realizovaného ve 13 krajích České republiky v takto označovaných lokalitách, se zabýváme otázkou, zda lze nalézt kritéria pro jejich analytické vymezení a vytvořit jejich typologii. Domníváme se, že je v tomto ohledu nezbytné zaujmout kritický postoj vůči dualistickému přístupu exkluze/inkluze a brát v ohledu specifický způsob postsocialistické produkce prostoru a nerovností.

2017-06-18T21:31:22+00:0004. 02. 2017|Aktuality|